Moje první kniha od autorky a musím říct, že jsem docela mile překvapena. České detektivky moc nečtu, ale tato se povedla. Děj a postavy působí reálně a uvěřitelně. Dovedu si představit, že nějak takto by postupoval i skutečný vyšetřovatel. Bavilo mě číst o prostředí, které znám. Jen nečekejte tady smršť napětí, kniha má spíše pomalejší tempo. Co mě vadilo byl místy až moc popisný děj nebo mi naopak nějaké věty přišly až moc jednoduché, např. vzal si z lednice pivo, otevřel pivo otvírákem, otvírák nechal na poličce v kuchyni apod. A věčné opakování celých jmen postav včetně příjmení a názvy ulic byly spíše otravné. Co se ale týče hlavního hrdiny tak ten mi přišel sympatický. Petr je empatický, chytrý, nenechá se jen tak odbýt a umí nad věcmi přemýšlet i jinak než ostatní. Kvůli 8 let nevyřešenému případu si strašně kladl za vinu, že selhal ve svém oboru a myslel si, že je jeho vina, že Kristýnu před lety nenašli. Naprosto jsem jeho frustraci rozuměla. Tato práce opravdu není pro každého a my si mnohdy neuvědomujeme, co všechno této práci lidi obětují. Proto mě neskutečně vytáčelo chování jeho bývalé ženy Terezy. Když si berete člověka, který dělá u policie, konkrétně kriminalistu, musíte tak nějak prostě počítat s tím, že budou případy, které ho nenechají spát, že se bude snažit udělat cokoliv, aby dopadl pachatele, aby našel ty ztracené děti a dovedl je zpátky domů jejich vystrašeným rodinám. Tereza mu vyčítala, že s nimi netrávil tolik času, že nebyl tolik se svým synem, že byl věčně myšlenkami jinde, ale copak to jde? Když jedna máma marně čeká na to, až se jí domů vrátí ztracená dcera. A on ji chtěl pomoct, aby měla klid, aby už nemusela žít v té nevědomosti. Petr Brázda a jeho kolegové si se zmizením Elišky nevěděli moc rady, i když se moc snažili. Často se motají v kruhu a nevědí kudy kam. Proto mě pak docela zklamalo, jak rychle se to ve výsledku vyřešilo. Nechápejte mě špatně, jsem ráda, že to dopadlo, tak jak to dopadlo. Ale chtěla jsem trochu víc napětí, mít více podezřelých. Přišlo mi, že rozuzlení tohoto případu přišlo pak poměrně brzo a rychle. Pokud tedy hledáte uvěřitelnou detektivku z českého prostředí na jedno odpoledne, Studánku vám mohu jedině doporučit. Jen takové menší varování na závěr, jedná se o činy páchané na dětech, není to tedy lehké čtení, zvlášť když si uvědomíme, že se tyto věci reálně dějí... A zda se Petrovi podařil nakonec rozlousknout i ten 8 let starý případ, budete už muset zjistit sami. Hodnocení: 4/5 Děkuji nakladatelství Albatros za zaslání knihy. IG: @strana394

Jednoho dne zmizela Eliška, ze školy se nevrátila domů. Rozbíhá se vyšetřování a komisař Petr Brázda se neubrání srovnání s osm let starým případem, který se mu nikdy nepodařilo vyřešit. Bude to i tentokrát stejný pachatel? A co se vlastně stalo tenkrát a teď? Studánka je první díl detektivní série z Pardubic. Poznáte tu hlavní postavy, ale hlavně, hned od začátku se tu stále něco děje, je tu pohřešovaná dívka rozjíždí se vyšetřování. Čtení vás tak vtáhne a vy nutně potřebujete vědět, jak to bude dál. Autorka nás seznámí s některými místy v Pardubicích a vy si budete kolikrát připadat, jako byste se zrovna procházeli jejich ulicemi. Petr Brázda je vcelku nesympatický týpek, ale musím říct, že mi ta jeho povaha nakonec přirostla k srdci. Stejně tak i styl psaní, který je na můj vkus jednodušší, ale k detektivnímu žánru mi sednul. Vyšetřování i rozuzlení je zajímavé a rozhodně vás naláká na čtení dalšího dílu.