Šárka prožila bohužel to, co je noční můrou každé matky. Její pětiletá dcera Iglika zmizela. Dlouhých deset let se každý den strachuje o život své dcery. Neví kde je, jestli ještě žije a tato nevědomost ji drásá. Je rozhodnuta svou bolest zmírnit dalším dítětem. Chce otěhotnět stůj co stůj a tak si hledá muže pouze jako prostředníky zplození nového života. Čeněk je muž, který bojuje s vážnou nemocí. Je odkázaný na péči sester v hospici a své dceři Doře, která dlouhé roky netušila, že Čeněk není její strýc, ale otec, řekne informace, které zamávají jejím životem. Je rozhodnuta, že pozná temnou minulost v její rodině. Musí se však sama vyrovnat s tím, kdo byl vlastně její otec. Knížka mě svým námětem hodně zaujala. Těšila jsem se na dojemný příběh plný emocí. Ale bohužel, jsem ve výsledku zklamaná. Dokonce se mi stalo, že jsem musela knihu rozečíst znova a dělat si bokem poznámky kdo je kdo, protože se mi postavy neskutečně pletly. Nedostala jsem ani mnou očekávané psychologické vykreslení postav. Ano, možná Čeněk, který na smrtelné posteli rekapituloval svůj život, ale jinak? Nic. Ploché postavy. I konec mi přišel takový podivně překombinovaný. Ač jsem chápala chování Šárky, tak mě přesto závěr zklamal i co se týká Igliky.